Obecní knihovna Lačnov

Smích

„Máte tu příručku Jak se stát rychle milionářem?“, ptá se mladý muž prodavačky v knihkupectví.

„Samozřejmě, ale doporučuji, abyste si k ní koupil trestní zákon.“

 

                                                                    

Stalo se v knihkupectví:

„Prosil bych nějakou knihu pro nemocného.“

„Něco vážného?“

„Ale ne, jen slepé střevo.“

 

 

Mladému spisovateli se narodil syn. Přítel mu blahopřeje:

„To ti tedy gratuluji! Je to tvoje první dílo, které má hlavu i patu!“

 

 

Spisovatel se chlubí mezi známými:

„Moji novou knihu už čte dvojnásobný počet čtenářů!“

„Nepovídejte, a kdy jste se oženil?“

 

 

V nemocnici.

Pacient: „Jaké vyhlídky mám na uzdravení?“

Lékař: „Ty nejlepší. Ale na vašem místě bych nezačínal číst příliš dlouhý román.“

 

 

Do redakce přineslo mladé děvče verše. Redaktor si prohlíží rukopis a mrzutě povídá: „Proč ty verše nepíšete na stroji?“

„Na stroji? Kdybych já uměla psát na stroji, neztrácela bych čas psaním veršů!“

 

 

„Pepíčku, kdo ti pomáhal s domácím úkolem?“

„Tatínek.“

„Tak mu vyřiď, že Wolker byl Jiří a ne Johnie!“

 

 

„Co jsi dostal pod stromeček?“

„Kytici od Erbena.“

„A od těch ostatních?“

 

 

Manželka si čte v knize básní.

„Ambroži,“, volá na muže, „tady nějaký Fráňa Šrámek opsal básničku, kterou jsi před třiceti lety složil jen a jen pro mě!“

 

 

„Chlapče, chlapče…,“ vzdychá otec, „děláš mi starosti! Já ti dám peníze na pivo a ty si za ně koupíš knihu básní!“

 

 

Knihkupec povídá nakupujícímu:

„Doporučuji vám tuto sbírku anekdot. Puknete od smíchu!“

Nakupující: „A vy jste jí četl?“

„Naivní otázka,“ podotkne vedle stojící školák, „vždyť vidíte, že ještě žije!“

 

 

V knihkupectví se ptá zákaznice prodavačky:

„Kde máte oddělení počítačové literatury?“

„Hledáte něco konkrétního?“

„Manžela…“

 

 

„Honzo, za co ty si vlastně seděl za komunistů?“

„Uložil jsem knihy ve výkladě knihkupectví.“

„No a co? Byly zakázané?“

„Nebyli, ale dal sem vedle sebe tři knihy s názvy: Chceme žít…. Daleko od Moskvy…. Ve stínu mrakodrapů…“

 

 

V knihovně:

„Prosím vás, kde máte nějaké knihy o sebevraždách?“

„Pátý regál zleva, prostřední police.“

„Ale vždyť tam není žádná kniha!“

„Vidíte, jací jsou lidé. Půjčí si a už nevrátí!“

 



Kontakt:Marie Trčková  E-mail: marietrckova@seznam.cz